Hackathon jsme u nás ve firmě uspořádali kvůli
technologickému dluhu – konkrétně build systém. Trápil nás již dlouho a báli
jsme se do něj zasahovat, protože se během času velmi zkomplikoval. Jednou pohár trpělivosti přetekl a rozhodli
jsme se, že zkusíme dvoudenní Hackathon, během něhož problém vyřešíme.
Hackathon pro nás byl neznámou věcí. Většina z nás
o akci tohoto druhu někdy slyšela nebo četla, ale s účastí na podobné
události, nebo dokonce s její organizací, neměl zkušenost nikdo. Navzdory
tomu jsme ale výzvu přijali a rozhodli jsme se hackathon zkusit.
- Snažili jsme se načerpat co nejvíce informací na internetu a rozhodli jsme se pro následující formát:
- Hackathon bude mít ústřední téma - build systém
- Každý, kdo se zúčastní, může přinést i své další téma
- Bude to primárně akce vývojového oddělení, ale jsme otevřeni tomu, aby se přidal kdokoliv další z firmy
- Pojedeme hardcore variantu – pokusíme se pracovat celou noc, nebudeme si tedy zajišťovat žádné ubytování. Kdo odpadne, může si zdřímnout kdekoliv – byť v polních podmínkách na vlastní karimatce
- Je to první akce podobného druhu – nebudeme mít přehnaná očekávání. Hlavně nás to musí bavit.
- Datum – čtvrtek a pátek někdy začátkem ledna.
S blížícím se datem jsme ve firmě pozorovali
několik jevů. Hackathon měl poměrně velký ohlas a spousta kolegů se nás na něj
ptala. Pro spoustu lidí je tento druh akce evidentně přitažlivý. Směs
zvědavosti a obav přinášela drobné napětí a nejistotu, energie kolem
připravované akce byla nicméně velmi pozitivní.
O to větší závazek to pro nás byl. S organizací
akce nám nakonec pomáhala všechna oddělení. Infrastrukturu nám s rezervou
zajistili naši admini tak, abychom měli jistotu, že po technické stránce bude
vše fungovat. HR oddělení si vzalo na starosti zásobování (dostatek jídla a
pití je nutnost). Celkově se vše vyvíjelo, jak mělo.
V den hackathonu jsme se všichni sešli v kanceláři
naší brněnské pobočky. Po krátkém organizačním úvodu následovali takzvané „Pitch
talky“. Každý, kdo měl zájem o prosazení svého projektu, ho v pár větách
představil. Nic obšírného, nejvýše dvě minutky na každého. A šlo to pěkně
hladce.
Poté proběhlo rozdělení do týmů. Každý šel ke
garantovi nějakého projektu. Opět to proběhlo plynuleji, než jsme čekali.
Vzniklo nám tak několik skupinek - týmy o dvou až pěti lidech. Ani ne hodinku
po startu jsme měli úvodní organizační věci za sebou, a týmy se tak mohly vrhnout
do práce.
Intenzivní pracovní nasazení vydrželo téměř celý
den. Samozřejmě s přestávkami, během kterých jsme se občerstvili předem zajištěným jídlem. K večeru už začalo tempo lehce upadat. Samozřejmě
jsme se drželi, co to šlo, ale v průběhu večerních hodin začali první účastníci
odcházet nebo uléhat.
Celou akci jsme pojali jako dobrovolnou, takže jsme
v odchodu ani ve spánku nikomu nebránili. A bylo pěkně vidět, že každý má
limity jinde. Hlavní "peloton hackathonistů" se držel přibližně do
druhé hodiny ranní. Poté už zůstali bdělí jen ti největší vytrvalci. Celou noc jsme
beze spánku vydrželi čtyři.
Některá témata se nám během večera vyčerpala.
Zejména výzkumné projekty jsme v určitý okamžik prohlásili za vyřešené. Bylo
ale fajn, že lidé, kteří na nich pracovali, začali pracovat na novém projektu
nebo se přidali k dalším týmům. Střídání týmů se ukázalo jako možnost
příjemného odreagování. Změna kontextu byla mentálně osvěžující.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že byla i
témata, která jsme prohlásili za vyčerpaná příliš brzy. Pohledem zpět jsme si s
nimi mohli více vyhrát, jít do větší hloubky. Víc se bavit tvorbou, která už
sice nabyla výzvou, ale mohla být prostě zajímavá. Toto přičítám spíš
nezkušenosti. Příště budeme moudřejší.
Ranní a dopolední práce už běžela v podstatě na
únavový dluh. Ale soudržná atmosféra byla všudypřítomná a moc fajn. Po obědě
jsme potom celou akci oficiálně uzavřeli závěrečnými prezentacemi jednotlivých
skupin.
Celofiremní zhodnocení proběhlo o pár dní později.
Dopadlo velmi pozitivně. Někteří účastníci sice hlásili, že formát dvoudenního
nonstop maratonu jim nevyhovuje, nicméně naprostá většina lidí byla více než spokojena.
Zejména si chválili výbornou a soudržnou atmosféru. Dále potom možnost oprostit
se od běžných pracovních povinností a zkusit si "něco jiného".
Akce rozhodně naplnila očekávání. Kdybych měl v
několika bodech shrnout, co jsme se naučili, bylo by to:
- Není dobré počítat s hotovým nebo produkčním kódem. Programuje se nečistě, na rychlost a pro radost.
- Zajištění cateringu pomohlo tomu, že nebylo nutné vytrhávat se z koncentrace v nevhodný okamžik.
- Nejcennější během akce je dobrá atmosféra. Soudržnost týmu byla téměř hmatatelná a kuchyňský skupinový rozhovor ve 2:30 ráno byl silný zážitek.
- Prezentace na konci je důležitá. Pomáhá zformulovat výstupy a nenechat téma jen tak vyšumět.
- S dobře naladěnými lidmi to jde hladce. Když lidé chtějí, aby to byla prima akce, tak to bude prima akce.
- Příprava témat je důležitá, ale dá se hodně improvizovat. Skupina chytrých a motivovaných lidí dokáže spoustu věcí vymyslet bez přípravy. Změna témat, týmů je možná. Někdy až žádoucí.
- Dobrovolnost, dobrovolnost, dobrovolnost. Neúčast na hackathonu neznamená nic špatného. Prostě taková akce nevyhovuje úplně každému.
- Zábava na odreagování se může hodit. Byť my jsme ji tentokrát využili minimálně (hráli jsme chvíli nějakou hru). Příště to může být jinak.
- Otevřenost dalším oddělením přinesla rozmanitost. Je dobré mít v týmu nejen vývojáře, ale i konzultanty, sales engineery .... více různorodých pohledů dodává variabilitu. Navíc spojuje lidi, kteří spolu v běžně nepracují.
- Je třeba pokorně přiznat, že build systém jsme celý nepředělali. Ale minimálně jsme to téma otevřeli. Ztratili před ním ostych a udělali si mnohem větší jasno jak a co je třeba předělat.
- Akci určitě zopakujeme. Stojí to za to!
